Chápu, že taková otázka teď může znít jako nemístná provokace. Jenže, jako by toho nyní v umění a kultuře nebylo málo, je tu zkrátka stále i toto nepříjemné a palčivé, snad až bolestivé téma: zabezpečení na stáří. Důchod, chcete-li.
Důchod 6500 Kč měsíčně?
Zhruba před pěti lety varovala tehdejší ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová Tominová OSVČ (osoby samostatně výdělečně činné), že by mohly být v budoucnu dost nepříjemně zaskočené tím, jaký jim stát vyměří důchod. Při platbě minimálního pojistného po dobu 40 let jim tehdy penzi vypočítala na katastrofických ani ne 6500 korun měsíčně. Zaměstnanci jsou na tom samozřejmě lépe, neboť jim na důchod odvádí část platby také zaměstnavatel. Lidé na volné noze jsou na to ale sami.
Připomeňme, že se v Česku důchod vypočítává jako spojení dvou částek. Skládá se ze základního důchodu pro všechny (který, pro představu, pro rok 2021 činí 3500 korun měsíčně) a z částky vypočítané podle délky pojištění a výšky pojistných plateb. Pro lepší orientaci ještě výše důchodů za rok 2019. Medián starobního důchodu byl 13 357 korun měsíčně. To znamená, že polovina všech penzistů měla méně, než je tato částka (zvažte, zda a za jakých podmínek vám připadá pro život ve velkém městě dostatečná), a polovina víc. Muži měli medián 14 695 korun, což bylo o dva a půl tisíce korun měsíčně více, než kolik braly ženy.
Není přitom tajemstvím, že ženy jsou ve stáří víc ohrožené chudobou než muži (periodicky se vrací debata, jak to udělat, aby ženy nebyly v penzi penalizované za dlouhou rodičovskou a za nižší příjmy, včetně gender pay gap, čili odlišné odměny žen oproti mužům za stejnou práci). Také se ví, že hloubková důchodová reforma je zatím v praxi v nedohlednu (ač se na ní pracuje a ta připravovaná aktuálně počítá se základním důchodem 10 tisíc korun + zásluhovou částí), i když se o dlouhodobé neufinancovatelnosti současného důchodového systému ví už dlouhé roky. Jedna
reforma důchodů tu už byla, jenže hned, jak se vystřídaly vlády, šla zase k šípku.
Náročné profese, nic pro tanečnice a tanečníky
A další novinky? Aktuálně je v procesu také úprava důchodů pro tak zvané náročné profese. Jde o to, že by lidé, kteří v nich pracují, mohli odejít do důchodu dřív, bez ztráty peněz, která se týká běžných předčasných důchodů. Na jejich předčasný důchod by přispívali zaměstnavatelé. Kdo by se snad zaradoval, že se do náročných profesí dostali také tanečnice a tanečníci, toho musíme zklamat. Úprava se týká zřejmě jen zlomku z nich. Popravdě řečeno, ani by jim příliš nepomohla, protože se tu samozřejmě počítá s předčasným důchodem v řádu jednotek let (oproti běžnému věku odchodu do důchodu, který je nyní obecně 65 let), nikoliv s důchodem přiznaným například před čtyřicítkou.
Pozoruhodné ovšem je, že zatímco náročné profese, například horník, všeobecná sestra se specializací a další, celkem se odhaduje, že jde asi o cca 400 – 450 tisíc lidí, se staly předmětem seriózního zájmu a debaty Komise pro spravedlivé důchody, Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, ekonomek, ekonomů a řady organizací, specifická situace tanečnic a tanečníků zůstává stále bez řešení a v podstatě i hlubšího zájmu. Komisi pro spravedlivé důchody jsme za Nadační fond pro taneční kariéru o zákonitostech taneční profese informovali a žádali, aby se i taneční profese dostala do její agendy náročných profesí. Byli jsme odmítnuti.
Při čtení výčtu náročných profesí mi tak nakonec připadá, vezmu-li to nepatřičně cynicky, že by na tom tanečnice a tanečníci byli líp, kdyby nastupovali na jeviště ve svářečských brýlích a dalších ochranných pomůckách a tančili kolem zapnuté sbíječky. Jinak jim ani dopady profese na jejich zdraví (myšleno závažné zatížení pohybového aparátu) snad u nás nikdy nikdo neuvěří.
Pomož si sám. Jako ostatní
Ráda bych skončila optimisticky a s nadějí. Jenže jak to udělat? Zatím je to totiž tak, že kdo se na volné noze, jako OSVČ, spoléhá na to, že jednou, až nebude chtít nebo moci pracovat a bude mít nárok na důchod od státu, dostane k životu za své pravidelné cca minimální odvody měsíčně nějakou relevantní částku, bude na tom s velkou pravděpodobností spíše bídně. A nedá se moc předpokládat, že by potenciální důchodová reforma nabídla nějaký zásadně velkorysejší scénář.
Takže je to bohužel další oblast, ač to zní tvrdě, kde se od tanečnic a tanečníků žádá výhradně osobní zodpovědnost. Podobný úděl však zřejmě čeká všechny OSVČ, které si nespoří, nešetří, neinvestují, nemají nemovitosti… a spoléhají jen na stát. Což je pochopitelně slabá útěcha.
