Zpravidla mají takové organizace ve svém týmu kouče nebo koučku a koučink je jedna ze služeb, kterou nabízejí. Stejně jako teď my. Není to proto, že bychom se opičili, ale protože víme, že koučování může v období změny hodně pomoci.
Najít řešení…
Zjednodušeně řečeno, kouč je člověk, který je vycvičený i k tomu, aby druhé podporoval v hledání řešení některých situací – například kudy profesně dál. Kouč je vždy na straně svého klienta, pravidelně se s ním setkává a podporuje ho v tom, aby se (v případě profesní změny) se změnou nejen popasoval, ale především se zaměřil na to, čemu se bude věnovat dál. A také na tom skutečně zapracoval! Tedy, posunul se od nápadu k akci. Na což je potřeba nejvíce energie i podpory.
Kouč není někdo, kdo dá na stůl hotové možnosti a bude sázet jednu „dobrou“ radu za druhou. Do ničeho vás nebude tlačit. Ani nemůže, pokud to máte příště zvládnou bez něj. Může vám ale pomoci najít tu nejlepší cestu, vytáhnout na světlo všechny vaše silné stránky, dovednosti a zkušenosti, které by se vám mohly hodit, pojmenovat si své cíle a v jejich uskutečňování nepolevit. Může vám dát zpětnou vazbu nebo pomoci s motivací. S klienty pracuje zkrátka partnersky.
Koučink je tak možné využít třeba ve chvíli:
- když zatím vůbec netušíte, kudy se profesně vydat dál a potřebujete o tom s někým nezávislým mluvit, podívat se na své silné stránky, dovednosti a zkušenosti a prozkoumat různé možnosti;
- když sice máte nějaké mlhavé představy o své budoucnosti, ale potřebujete je jasněji uchopit a rozhodnout se, do kterého z mnoha nápadů se vážně pustit, když vás to bude stát čas, energii a možná i peníze;
- když víte přesně, co chcete, ale potřebujete někoho, s kým se budete pravidelně setkávat a kdo vám pomůže rozdělit si velký plán na malé kroky a v jejich realizaci nepolevit.
…pro každou jedinečnou osobnost
Změna a flexibilita se dnes obecně v profesním světě hodně cení. Jenže když dojde na zásadní změnu zrovna u nás, nemusí se nám do ní příliš chtít a pokaždé nejásáme. Je nám smutno, protože musíme opustit práci, kterou jsme milovali, zuříme, máme strach z neznáma, z toho, co bude dál… Ale jsme také, snad, možná, trochu zvědaví? A na tom už se dá stavět.
Změna může být nová šance, nemusí to být strašák, když o ní začneme přemýšlet jinak. A i to je součást koučování. Neznamená to zapírat emoce a strach, které jsou v době změny přirozené. Hlavní je, že kouč bere každého jako jedinečnou osobnost, nesnaží se nikoho zapasovat do škatulek a nějakých předem daných konceptů. Protože, a to se v koučování často opakuje, každý je přeci odbornice nebo odborník na svůj vlastní život. Kouč se však snaží klást dobré otázky. A samozřejmě zachovává mlčenlivost.
