Ve čtvrtek 22. září se na půdě ministerstva kultury konala Mezinárodní konference Status umělce a umělkyně, pořádaná Institutem umění – Divadelním ústavem (záznam je k dispozici online). Na ní v úvodu vystoupil také náměstek pro řízení sekce živého umění Ministerstva kultury Milan Němeček.
Nechceme vzít na svá bedra roli potrefené husy, neboť pan náměstek Nadační fond pro taneční kariéru ve svém krátkém příspěvku přímo nejmenoval. Přesto máme potřebu na jeho vystoupení za Nadační fond pro taneční kariéru reagovat, protože se týkalo naší činnosti.
Proto připomínáme letité snahy, které se táhnou od 90. let 20. století – snahy o prosazení speciální finanční podpory zaměřené na taneční umělkyně a umělce, a to s ohledem na specifika jejich profese, kterou nelze vykonávat do běžného důchodového věku. Naše snahy pokaždé neztroskotaly na nezájmu Ministerstva financí ČR nebo Ministerstva práce a sociálních věcí. Ztroskotaly především na (ne)aktivitě Ministerstva kultury, na nedostatku vážného zájmu o pracovní a sociální podmínky uměleckého personálu. Nezájmu, který je, jak se nám zdá, v hlubinách kulturního resortu stále přítomný.
Svědčí o tom nejen počet schůzek, které jsme na ministerstvu za poslední roky absolvovali, a které vedly ze strany ministerstva pokaždé jen k příslibům, nikoliv k činům a k reálné změně, ale také vystoupení pana Němečka na zmíněné konferenci. Svědčí o tom i fakt, že tak důležité téma, jakým status umělce a umělkyně pro kulturní obec je, si nenašlo místo v diáři ministra kultury Martina Baxy, který se na konferenci pro jistotu nedostavil vůbec
Historii vyjednávání na Ministerstvu kultury si můžete připomenout na našem blogu, a to v článku Spoření pro tanečníky aneb o dlouhé cestě k cíli.
